česky english
Naše bíglí holky

O nás

Moje „bíglí cesta“ začala v domečku v Brandýse nad Labem, kde jsem konečně našla ideální zázemí pro pořízení pejska, protože prostorný domek a malá zahrádka naprosto vyhovovaly mé představě o soužití s psím kamarádem, který v době, kdy jsem v práci, může volně „zahradničit“ (zahrada + ničení = zahradničení). A tak v červnu 2008 už se mnou bydlela naše bíglice Míša. S ní jsem naplno pronikla do „bíglaření“ a od té doby jsem maximální milovník tohoto úžasného plemene. I když Míša neměla PP a nebyla tak stoprocentní bígl, hodně z povahy bíglíka měla a tak jsem v začátcích vše dostatečně okusila a potrápila se, ale za pár měsíců už z nás byla na cvičáku zkušená dvojka a vše jsme se rády učily. A objevila jsem i agility, které se staly mojí největší vášní – samozřejmě ve spojení s bíglíky. 

Bohužel v období, kdy jsem řešila, zda si nepořídím dalšího bíglíka, protože bíglík prostě nechce být sám a dva jsou více než jeden, jsem najednou zůstala sama – bez psa.

 

Osud nebo náhoda … prostě se to tak stalo a jela jsem si pro další bíglici a to pro Rubynku, moji nejstarší holku. Hledala jsem fenku bígla, která splní moje očekávání
o domácím mazlíčkovi a agilitním nadšenci. A protože jsem chtěla opravdového bígla, výběr padl na papírovou holčičku od chovatelky Báry Budkové, která mě sice upozorňovala, že Rubynka nemusí být výstavně moc úspěšná, ale šikovná a učenlivá bude určitě.

 

Rubynka však poměrně rychle splnila a dokonce ještě předčila všechna naše očekávání a to jen a jen v dobrém.  Je z ní nejen velká agiliťačka, ale nakonec
i mnohonásobná výstavní šampionka!!! A díky ní jsem pronikla i do této části kynologie – výstav a chovatelství.

 

A jak už jsem psala, dva bíglové jsou lepší než jeden. Za pár měsíců jsem si od Báry vezla domů Ellinku, další bíglí holčičku. A uplynul další rok a najednou s námi bydlí
i Soptinka, další bíglí holka.

 

Se všemi se aktivně věnuji agility, sportovní kynologii, lovecké průpravě
a samozřejmě i výstavám.

 

Rubynka již ve svých třech letech získala Klubového výstavního šampiona i klubového Aktivního šampiona, což svědčí o její exteriérové kvalitě a sportovní všestrannosti. S Ellinkou jsme zase získaly klubového Aktivního šampiona již ve dvou a půl letech, což se ještě žádnému jinému bíglíkovi nepodařilo a pro mě je to velký důkaz toho, že když se bíglíkovi od malička věnujete, zvládnete s ním všechny možné sporty, zkoušky poslušnosti, lovecké zkoušky a jiné sportovní aktivity.

 

A proto nebylo na co čekat, a rozhodnutí o zřízení chovatelské stanice a začátku chovu bíglíků v domečku v Brandýse bylo velmi rychlé a jasné.

A proč název Rubyel´s ? Protože máme Ruby, Ellie a pak … pak prostě přišla Soptí.

 

 

v roce 2013 odchovala chovatelská stanice Rubyel´s první vrh štěňátek po nejstarší holce Rubynce. 
Protože vše proběhlo v pohodě a bylo to nádherné mít štěňátka a sledovat jejich vývoj, rozhodla jsem se, že v roce 2014 nakryji i Ellie.
 
Štěňátka po Ellie už jsou též ve svých nových domovech. A tricolórní holčička nakonec zůstala s námi doma.
 
Takže v roce 2014 zatím zaznamenala naše smečka největší rozšíření a to o naši Markétku, naši holčičku, a malou bíglí holčičku Bibi.
A co bude dál ...
 
...
 
A pak se nám obrátil život vzhůru nohami a bydlely jsme s Markétkou a pejsky
v domečku v Dalešicích na Jablonecku, kde jsme si užívaly a stále o víkendech užíváme života na samotě u lesa, lány luk a polí v okolí.
 
 
Odchovali jsme první štěňátka po Soptí. Agility a výstavy jsou i dále naše největší zábava. Díky Markétce, která je z pejsků nadšená, objevujeme každý den nádheru života dítěte a psů dohromady.
 
Bibi jde ve šlépejích starších bíglích holek. Zejména ve výstavním poli je velmi úspěšná a je z ní již několikanásobný výstavní šampion.
 
...
 
Nyní bydlíme v domečku v Buštěhradu u Kladna. Bíglí holky i my si opět zvykáme na městský život. Změnili jsme nejen bydlení, ale i příjmení. Odchovali jsme další štěňátka, tentokrát zase po Soptí. A dočkali jsme se i prvních vnoučátek zapsaných na naši chovatelskou stanici. A kocháme se úspěchy našich odchovánků a vůbec to nejsou úspěch malé.
 
A těšíme se, co nám přinesou další dny ...